|
|
Rozhodčí pravidla UNCITRAL a jejich využití v praxi
Vlasova, Olga ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Rozhodčí pravidla UNCITRAL a jejich využití v praxi Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá Rozhodčími pravidly UNCITRAL a jejich využitím v praxi. Cílem je analyzovat postavení a oblast využiti Rozhodčích pravidel UNCITRAL a dalších norem UNCITRAL v současných podmínkách vývoje mezinárodního obchodu, růstu mezinárodních ekonomických vztahů a v důsledku toho i prohloubení integračních procesů. Pro dosažení cíle jsou použité právně- analytická, právní komparativní a právně-deskriptivní metody. Diplomová práce je rozdělena do dvou části. V první části se čtenář seznamuje s obecným pojetím mezinárodního rozhodčího řízení, s rozhodčí smlouvou jako základem rozhodčího řízení, arbitrabilitou a v neposlední řadě s rozdílem mezi ad hoc a institucionální arbitráži. V druhé části se autorka zabývá Komise UNCITRAL a její role v mezinárodním právu soukromém, provádí se analýza právních aspektu Rozhodčích pravidel UNCITRAL a jejich aktuální novelizace v roce 2010, a také jejich praktická realizace v moderních podmínkách rozvoje mezinárodního obchodu při současném vlivu hospodářských sankcí. V závěru jsou formulovány konkrétní výroky o tom, že další vývoj Rozhodčích pravidel UNCITRAL je nevyhnutelný, použiti Rozhodčích pravidel UNCITRAL a dalších norem UNCITRAL je v současnosti plně realizovatelná nehledě na současnou...
|
|
|
Právní úprava mezinárodního rozhodčího řízení v České republice a republice Argentina
Milerová, Sylvie ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Růžička, Květoslav (oponent)
Záměrem mé diplomové práce je popsat právní úpravu mezinárodního rozhodčího řízení v České republice a Argentině, najít rozdíly mezi nimi a vyvodit z obojího náležité závěry. Práce začíná úvodem, ve kterém vysvětluji důvody, proč jsem si zvolila toto téma, použité postupy a výstup, kterého chci dosáhnout. Další text práce je rozdělen na šest kapitol. První kapitola poskytuje čtenáři obecný přehled základů rozhodčího řízení. Kapitola začíná pokusem o definici rozhodčího řízení zmíněním jeho dlouhé historie a následným zařazením do (nebo mimo) systematiky alternativního řešení sporů. Následně jsou vysvětleny čtyři základní teoretické koncepce rozhodčího řízení, které jsou zásadní pro pochopení rozhodčího řízení. Poslední část této kapitoly obsahuje výhody a nevýhody rozhodčího řízení, čímž je vyvětlena oblíbenost (mezinárodního) rozhodčího řízení. Následující kapitola se věnuje právní úpravě rozhodčího řízení v České republice. Začíná krátkým přehledem vývoje rozhodčího řízení během české historie a posléze je rozdělena na podkapitoly týkající se specifických prvků mezinárodního rozhodčího řízení podle českého práva - právní prameny, mezinárodní prvek, rozhodčí smlouva, druhy rozhodčího řízení, arbitrabilita, rozhodci, rozhodčí řízení, rozhodčí nález a uznání a výkon rozhodčích nálezů. V rámci textu...
|
|
|
Rozhodčí řízení v mezinárodním obchodním styku
Karfilát, Jakub ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Účelem této diplomové práce je shrnout nejdůležitější a zároveň základní charakteristické rysy rozhodčího řízení v mezinárodním obchodním styku a dále zhodnotit jeho největší klady a zápory. Důraz je přitom kladen na názor samotných ekonomických subjektů využívajících rozhodčí řízení pro řešení vzájemných sporů. První kapitola se zaměřuje na definici tří základních pojmů, tedy na pojem rozhodčí řízení jako na základní kámen celého tématu, dále na pojem mezinárodnosti a pojem obchodního styku. Druhé dva pojmy jsou důležité k odlišení daného druhu rozhodčího řízení od jiných forem, kterými jsou např. rozhodčí řízení ve spotřebitelských či pracovněprávních vztazích či rozhodčí řízení z investic mezi státem a soukromoprávním subjektem. Ve druhé kapitole jsou vyjmenovány nejdůležitější prameny práva rozhodčího řízení. Práce se zaměřuje na prameny jak v materiálním tak i ve formálním pojetí. Z materiálních pramenů jsou v krátkosti nastíněny důvody, které vedly ke vzniku rozhodčího řízení, a historický vývoj tohoto institutu. Z formálních pramenů je primárně odkazováno na mezinárodní prameny s důrazem na Newyorskou úmluvu a Vzorový zákon UNCITRAL. Z vnitrostátních pramenů je kladen důraz na českou právní úpravu. Zmíněny jsou též jednací řády stálých rozhodčích institucí a jejich funkce pramene práva....
|
|
|
Rozhodčí smlouva a její druhy
Divišová, Magdaléna ; Brodec, Jan (oponent)
ROZHODČÍ SMLOUVA A JEJÍ DRUHY 4 Abstrakt Tato práce se zabývá druhy rozhodčích smluv v mezinárodním obchodním styku. Práce nejprve pojednává o materiální platnosti rozhodčích smluv, jejich posuzování a interpretaci. Následně adresuje vybrané druhy rozhodčích smluv s důrazem na rozhodčí smlouvy asymetrické. Cílem je analyzovat, jakým způsobem je k asymetrickým rozhodčím smlouvám přistupováno v mezinárodní praxi a co je důvodem případného nejednotného přístupu. Práce zhodnocuje, zda je nakládání s asymetrickými rozhodčími smlouvami v souladu s principem dobré víry a principem efektivní interpretace.
|
|
|
Pravomoc rozhodců pro projednávání majetkových sporů (z pohledu jejich nezávislosti a nestrannosti)
Ryšavý, Lukáš ; Pohl, Tomáš (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na fenomén mimosoudního řešení sporů, na fenomén mezinárodních obchodních vztahů - rozhodčí řízení. Rozhodčí řízení je moderním právním institutem, který představuje skutečně rovnocennou alternativu k řízení před obecnými soudy. Předmětem této práce jsou podmínky kladené právními předpisy na osobu rozhodce a to především ohledně jeho nezávislosti a nestrannosti. Nezávislost a nestrannost rozhodce představují jednu z velmi důležitých a přitom velmi problematických stránek rozhodčího řízení, která provází rozhodčí řízení od počátku moderní éry tohoto institutu, a která je neustále vnímána jako důležité a zásadní kritérium rozhodčího řízení. Nezávislý a nestranný rozhodující subjekt je nedílnou součástí práva na spravedlivý proces zakotvený v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Přestože se v těchto právních předpisech hovoří o soudu ve smyslu státního soudu, bylo v průběhu práce ukázáno, že se tyto atributy vztahují i na rozhodce, byť musí být v rozhodčím řízení vykládány s ohledem na charakteristiky rozhodčího řízení. Práce konkrétními příklady dokládá, že je požadavek nezávislého a nestranného rozhodce a rozhodování obsažen v nějaké podobě ve všech moderních úpravách rozhodčího řízení, ať už...
|
|
|
Dokazování v mezinárodním rozhodčím řízení
Purket, Daniel ; Bříza, Petr (oponent)
DOKAZOVÁNÍ V MEZINÁRODNÍM ROZHODČÍM ŘÍZENÍ 4 Abstrakt Tato práce se zabývá dokazováním v mezinárodním rozhodčím řízení. Úvodní část práce zahrnuje rozbor právních úprav dokazování v České republice, Německu a Anglii. Následuje komparace s výčtem shodností a odlišností. Druhá část práce obsahuje rozbor ustanovení IBA pravidel dokazování v mezinárodním rozhodčím řízení. Cílem práce je zhodnocení, zda IBA pravidla dokazování v mezinárodním rozhodčím řízení zmírňují střety, které vyplývají z odlišných úprav dokazování v právních systémech common law a kontinentálního práva.
|
|
|
Pravomoc rozhodců pro projednávání majetkových sporů (z pohledu jejich nezávislosti a nestrannosti)
Ryšavý, Lukáš ; Pohl, Tomáš (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na fenomén mimosoudního řešení sporů, na fenomén mezinárodních obchodních vztahů - rozhodčí řízení. Rozhodčí řízení je moderním právním institutem, který představuje skutečně rovnocennou alternativu k řízení před obecnými soudy. Předmětem této práce jsou podmínky kladené právními předpisy na osobu rozhodce a to především ohledně jeho nezávislosti a nestrannosti. Nezávislost a nestrannost rozhodce představují jednu z velmi důležitých a přitom velmi problematických stránek rozhodčího řízení, která provází rozhodčí řízení od počátku moderní éry tohoto institutu, a která je neustále vnímána jako důležité a zásadní kritérium rozhodčího řízení. Nezávislý a nestranný rozhodující subjekt je nedílnou součástí práva na spravedlivý proces zakotvený v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Přestože se v těchto právních předpisech hovoří o soudu ve smyslu státního soudu, bylo v průběhu práce ukázáno, že se tyto atributy vztahují i na rozhodce, byť musí být v rozhodčím řízení vykládány s ohledem na charakteristiky rozhodčího řízení. Práce konkrétními příklady dokládá, že je požadavek nezávislého a nestranného rozhodce a rozhodování obsažen v nějaké podobě ve všech moderních úpravách rozhodčího řízení, ať už...
|
|
|
Rozhodčí řízení v mezinárodním obchodním styku
Karfilát, Jakub ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Účelem této diplomové práce je shrnout nejdůležitější a zároveň základní charakteristické rysy rozhodčího řízení v mezinárodním obchodním styku a dále zhodnotit jeho největší klady a zápory. Důraz je přitom kladen na názor samotných ekonomických subjektů využívajících rozhodčí řízení pro řešení vzájemných sporů. První kapitola se zaměřuje na definici tří základních pojmů, tedy na pojem rozhodčí řízení jako na základní kámen celého tématu, dále na pojem mezinárodnosti a pojem obchodního styku. Druhé dva pojmy jsou důležité k odlišení daného druhu rozhodčího řízení od jiných forem, kterými jsou např. rozhodčí řízení ve spotřebitelských či pracovněprávních vztazích či rozhodčí řízení z investic mezi státem a soukromoprávním subjektem. Ve druhé kapitole jsou vyjmenovány nejdůležitější prameny práva rozhodčího řízení. Práce se zaměřuje na prameny jak v materiálním tak i ve formálním pojetí. Z materiálních pramenů jsou v krátkosti nastíněny důvody, které vedly ke vzniku rozhodčího řízení, a historický vývoj tohoto institutu. Z formálních pramenů je primárně odkazováno na mezinárodní prameny s důrazem na Newyorskou úmluvu a Vzorový zákon UNCITRAL. Z vnitrostátních pramenů je kladen důraz na českou právní úpravu. Zmíněny jsou též jednací řády stálých rozhodčích institucí a jejich funkce pramene práva....
|
|
|
Mezinárodní rozhodčí řízení
Braborec, Jan ; Pfeiffer, Magdalena (vedoucí práce) ; Klee, Lukáš (oponent)
Cílem práce je vymezit postavení mezinárodního rozhodčího řízení v systému tuzemského práva, pojednat o jeho základních aspektech, jeho charakteru z pohledu rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva a z pohledu české právní úpravy. V práci je z hlediska použitých metod použit přístup právně-analytický, právně-deskriptivní a právně-komparativní. Kromě úvodu a závěru je tato práce rozdělena na čtyři hlavní kapitoly, které jsou dále členěny na podkapitoly. První kapitola je věnována problematice alternativního řešení sporů a jeho vymezení vůči rozhodčímu řízení. Nalezneme zde vysvětlení samotného pojmu, výčet důvodů pro (ne)zařazení rozhodčího řízení do tohoto systému a v neposlední řadě i výhody a nevýhody tohoto způsobu řešení sporů, které pro lepší přehlednost popisuji na v České republice nejvyužívanějším způsobu alternativního řešení sporů, tj. mediaci. Následující kapitola je zaměřena na obecná specifika rozhodčího řízení, která jsou pro vnitrostátní a mezinárodní rozhodčí řízení společná. V první části této kapitoly se věnuji aplikaci Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a jejímu čl. 6 odst. 1, který zaručuje právo na spravedlivý proces, na rozhodčí řízení, kde zároveň poukazuji na odborné názory, které její aplikaci buď upřednostňují či zavrhují. Dále se v této kapitole zabývám...
|
|
|
Právní úprava ad hoc a institucionálního mezinárodního rozhodčího řízení v České republice a Portugalsku
Přib, Jan ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Resumé Předmětná rigorózní práce se zabývá analýzou právní úpravy ad hoc a institucionálního mezinárodního rozhodčího řízení v České republice a Portugalsku. Zpracovává jednotlivé prvky (mezinárodního) rozhodčího řízení, jako jsou arbitrabilita sporu, náležitosti rozhodčí smlouvy, funkce rozhodce, procesní úpravu řízení, rozhodčí nálezy a jejich vykonatelnost, jakož i další skutečnosti, které jsou ve vztahu k mezinárodnímu rozhodčímu řízení relevantní. Tato práce současně podrobněji rozebírá rozhodčí řády stálých rozhodčích soudů, které jsou v České republice a v Portugalsku oprávněny řešit mezinárodní spory. V této souvislosti je vhodné poznamenat, že pokud jde o řády portugalských arbitrážních center, tyto byly z českého pohledu oblastí téměř neprobádanou. To byl ostatně i jeden z důvodů, proč volba práce padla právě na toto téma. Sledovaným záměrem této práce není pouze "hrubý" popis, resp. citace příslušných ustanovení, ale detailní rozbor problematiky tam, kde by se mohly, s ohledem na nejednoznačnou dikci, nekonstantní nebo neexistentní judikaturu či z jiných důvodů, v praxi objevit problémy. Cílem této práce je tudíž poskytnout čtenáři komplexní náhled na ad hoc a institucionální mezinárodní rozhodčí řízení v České republice a Portugalsku a umožnění pochopení relevantních souvislostí v širším...
|
host ::
RSS.